Po ukončení studentského života a později i narození prvního děťátka jsem se přestala věnovat pravidelnému cvičení, ale vždy jsem měla pohybu dostatek. Péče o miminko, rodinu, dům a zahradu společně s procházkami jsou každodenní samozřejmostí i radostí. V posledních letech jsem se učila zejména ZPOMALIT. Objevila jsem kouzlo jógy, nejen jako fyzického cvičení, ale celé životní filozofie, a začala se zajímat o Ajurvédu.
OD CVIČENÍ JSEM SE POSTUPNĚ DOSTALA K POHYBU. Přirozeně tak, jako to dělají děti, které jsou mimojiné mojí velkou inspirací. Děti necvičí, děti se pohybují s radostí v srdci a díky tomu se rozvíjí a učí.
Pohyb pro mě znamená ŽIVOT – VÝVOJ – OBJEVOVÁNÍ. Přírodu nelze oklamat a co se v přírodě přestane hýbat, to degeneruje a umírá. A u nás tomu není jinak.